pátek 25. ledna 2019

Znečištění srážkových vod

Vodní zákon definuje srážkový odtok jako typ povrchové vody, nikoliv jako vodu odpadní. Nenechme se však zmást, znečištění se do srážkového odtoku může dostat vymýváním atmosféry, oplachem urbanizovaných ploch, na nichž se během bezdeštného období deponují různé látky, či reakcí srážkového odtoku s povrchem, např. kovovou střechou.

V urbanizovaném území hodnotíme znečištění srážkového odtoku dle typu plochy, z níž k odtoku dochází. Málo znečištěné vody jsou zpravidla z materiálově inertních střech budov, teras, chodníků či cyklostezek. Naopak významné znečištění (těžkými kovy, uhlovodíky, chloridy) můžeme očekávat např. z kovových střech či vysoce frekventovaných dopravních ploch (viz Tab.).

V případě vsakování srážkových vod či jejich odvádění do povrchových vod může významnější znečištění srážkového odtoku znamenat potřebu různě sofistikovaného předčištění, v extrémních případech (např. odtok z autovrakovišť) pak může dojít i k úplnému vyloučení některých způsobů hospodaření se srážkovou vodou, zejména vsakování (ČSN 75 9010, TNV 75 9011).

Tabulka: Typické znečišťující látky na jednotlivých typech ploch a očekávané znečištění srážkového odtoku (TNV 75 9011)

Tabulka: Typické znečišťující látky na jednotlivých typech ploch a očekávané znečištění srážkového odtoku (TNV 75 9011)

 

Zdroje:
ČSN 75 9010. Vsakovací zařízení srážkových vod, 2012
TNV 75 9011. Hospodaření se srážkovými vodami, 2013
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách v aktuálním znění