pondělí 18. března 2019

Zájem českých obcí o moderní kanalizace je enormní, ministerstvo zemědělství eviduje žádosti za 3,1 miliardy korun

Klima se mění, letní vedra vysouší půdu, silné bouřky s přívalovými dešti odvádí napršenou vodu do kanalizace. Města tak přichází o zásoby vody pro suchá období, škody a ztráty dosahují do stovek milionů korun ročně. Průzkum mezi starosty českých měst ukázal, že 75 % obcí si tento problém uvědomuje a plánuje investovat do výstavby moderních opatření. Průzkumu se zúčastnilo 107 českých měst nad 8.000 obyvatel.

Na vlnu such a veder, které loni zasáhly na konci srpna Českou republiku, reagovalo ministerstvo zemědělství, jež pro obce podobně jako v roce 2017 vypsalo dotaci v hodnotě 800 mil. Kč na výstavbu vodovodů a kanalizací a dotaci 400 mil. Kč určenou na rekonstrukci, odbahnění a obnovu obecních rybníků. Tato finanční podpora je přichystána do roku 2020 a celkem díky ní obce získají 1 mld. Kč. Právě aktivní výstavba prvků, které dokáží v krajině a zejména na zemědělských plochách zadržet vodu, může limitovat následky prudkých přívalových dešťů. 

 

Ing. Jiří Duda, ředitel Odboru vodovodů a kanalizací z Ministerstva zemědělství ČR, jež se stalo partnerem průzkumu, k situaci uvedl:

Zájem o podporu rozšiřování infrastruktury vodovodů a kanalizací, včetně zkvalitňování technologií pro čištění odpadních vod i vodárenskou úpravu k zajištění kvalitní pitné vody, je enormní. Od r. 2017 bylo prostřednictvím dotačního programu Ministerstva zemědělství investováno na tato opatření 2,3 mld. Kč, připraveny jsou další projekty za 0,5 mld. Kč a v rámci poslední výzvy evidujeme žádosti s celkovými náklady převyšujícími částku 3,1 mld. Kč. Ministerstvo zemědělství se bude snažit posílit rozpočet určený pro vodní hospodářství například i možným úvěrem od Evropské investiční banky.t”.

V sousedním Německu a Rakousku je už řadu let kladen důraz na to, aby se v urbanizovaném prostředí neměnil režim odtoku dešťové vody, tzn. brání se jeho zvýšení nebo zrychlení a prioritním se stává vsakování a retence.


Největší provozovatel vodovodů a kanalizací v ČR společnost Pražské vodovody a kanalizace registruje ročně v průměru 4-5 tisíc havárií vodovodní sítě a zhruba 4 tisíce havárií stokové sítě. Roční náklady společnosti na havarijní opravy a údržbu se pohybují kolem 1 mld. Kč.  V roce 2016 bylo v Praze na vodovodech hlášeno 0,77 poruch na 1 km sítě, průměr v ČR je 0,43 poruch na 1 km sítě. Nejčastějšími příčinami havárií jsou koroze materiálu a pohyb půdy způsobený např. mrazy. Vyšší podíl nehod je způsoben především stářím pražské vodovodní a kanalizační sítě, která patří k nejstarším v republice. Část této infrastruktury o délce skoro 100 km ležící v centru města pochází z konce 19. stol. V centrální části města je vybudován kanalizační systém odvádějící odpadní vody společně s dešťovými srážkami, v okrajových částech města je dešťová voda odváděna zvlášť. 

V sousedním Německu a Rakousku je už řadu let kladen důraz na to, aby se v urbanizovaném prostředí neměnil režim odtoku dešťové vody, tzn. brání se jeho zvýšení nebo zrychlení a prioritním se stává vsakování a retence. 


Moderní řešení pro města zahrnují i smart city prvky. David Penc ze společnosti Wavin, která byla jedním z partnerů průzkumu, uvedl:

Naše společnost poskytuje moderní řešení pro odpadní infrastrukturu ve většině evropských zemí. Problém nedostatku kvalifikované pracovní síly zvyšuje tlak na využití robotických prvků, senzorického měření a vyšší automatizace. V příštích letech očekáváme další zintenzivnění tohoto trendu.

 

I mezi českými obcemi lze najít města s příkladným přístupem. Zájem využívat moderní technologie potvrzuje i starosta města Humpolce Karel Kratochvíl: Nejen pro město Humpolec, ale i obce s rozšířenou působností připravujeme územní studii krajiny, jejíž součástí jsou architektonické úpravy, které zadržují vodu v krajině. Když rekonstruujeme staré nebo budujeme nové ulice především v okrajových částech města a tam, kde to vyžaduje nutnost realizovat protipovodňová opatření, budujeme pro zadržení dešťových vod suché poldry, popř. oddílnou kanalizaci. Samozřejmostí je podmínit výstavbu nových objektů budováním vsakovacích zařízení. Město Humpolec má devět místních částí, v nichž v budoucnu zvažujeme výstavbu moderních zařízení, jež by využívaly čištění odpadních vod na základě biotechnologií. Mimo to dlouhodobě investujeme do separovaného odpadu a bioodpadu. Máme vybudovanou moderní kompostárnu, kompost z ní dále využíváme v krajině.”

 

Samotný průzkum poukázal na několik klíčových zjištění:

 

  1. Takřka každý čtvrtý představitel českých municipalit vnímá kanalizační síť ve své obci jako dostatečnou. Nejčastějším důvodem označení za nedostatečnou byla úroveň kanalizační a vodovodní infrastruktury v těch částech obce, které jsou vzdáleny od jádra obce. Menší část municipalit se pak potýkala s nedostatečnou kvalitou infrastruktury na celém území obce.
    Graf 1 TZ - Vnímání stavu kanalizačních obcích
  2. Finanční prostředky věnované do obnovy vodovodů závisí nejčastěji na velikosti obce, ale také často na schopnosti úředníků získat poskytovanou dotaci a náklady se v průběhu let mohou výrazně měnit.
  3. Více než polovina obcí disponuje vlastním krizovým plánem pro řešení bezpečnostních a zdravotních rizik související s případnou havárií vodovodní nebo kanalizační sítě. Obce, které plán zpracovaný nemají se obvykle spoléhají na bezpečnostní zajištění za strany provozovatele sítě.
  4. Téměř 2/3 dotazovaných obcí plánuje do infrastruktury investovat v budoucnu s ohledem na klimatické změny. Desetina obcí to pak aktuálně zvažuje.
  5. Průzkum ukázal, že více než ¾ obcí uvažuje nad architektonickými úpravami mimo vodovodní a kanalizační síť, jedná se např. o vyšší podíl zelených a vodních ploch, které lépe vsakují vodu či různé formy retenčních a vsakovacích nádrží. Mnoho představitelů municipalit v průzkumu odpovědělo, že podobné úpravy na území svých již obcí postupně realizují.
  6. Pro více než polovinu obcí je rozvoj kanalizační sítě urgentní a důležitý, přes 40 % dotazovaných pak rozvoj kanalizací vnímá jako důležitý, ale neaktuální bod agendy. Prostředky investované do obnovy infrastruktury pak za adekvátní její celkové hodnotě považuje přes 70 % dotazovaných.

 

 

Partneři průzkumu:

Partneři průzkumu o připravenosti obcí na přívalové deště