Přívalové deště

Urbanizace, vodní koloběh a klimatická změna

Urbanizace (také poměšťování) je proces, při kterém společnost mění svůj způsob života z venkovského na městský. Podle Organizace spojených národů počet lidí žijících ve městech byl v roce 2018 na úrovni 55,3% celosvětové populace. Do roku 2030 je pak očekáván nárůst až na 60% (OSN, 2018).

Život ve městě má řadu výhod (vyšší šance najít práci, lepší dostupnost služeb, zdravotní péče, kultury ad.), ale také řadu problémů spojených s vysokou hustotou osídlení a zástavby, které se odráží zejména ve snížené kvalitě životního prostředí ve městech.

Jeden z nejvýznamnějších dopadů má urbanizace na vodní režim města. Rozsáhlé zpevňování povrchů vede ke změně vodní bilance (Obr. 1), které, na rozdíl od přirozeného povodí, začíná dominovat přímý povrchový odtok a naopak sníženo je jak množství vsáknuté vody, tak i množství vody vypařené.

Roční bilance srážkových vod na přirozeném povodí (vlevo) a ve vysoce urbanizovaném městském centru (vpravo)

Obr. 1. Roční bilance srážkových vod na přirozeném povodí (vlevo) a ve vysoce urbanizovaném městském centru (vpravo).

 

Změna vodního režimu způsobená urbanizací má řadu nepříznivých následků (Obr. 2).

Snížený výpar ovlivňuje městské mikroklima, vzduch je sušší, je vyšší prašnost a vodní pára neodebírá ze vzduchu teplo a přispívá tak k vyšším teplotám ve městě.

Snížený vsak negativně ovlivňuje dostupnost vody pro městkou zeleň, která tak nemůže plnit svou estetickou a klimatizační funkci, snižují se hladiny podzemních vod, může docházet k sedání půdy a k ohrožení lokálních zdrojů podzemní vody.

Zvýšený povrchový odtok přetěžuje městskou kanalizaci, při větších srážkách způsobuje lokální záplavy z důvodu nedostatečné kapacity kanalizace či hltnosti uličních vpustí. Záplavy se mohou vyskytnout i v okolí městských vodních toků, do kterých je zvýšený povrchový odtok odváděn městskou kanalizací. Nejhorší důsledky lze očekávat na drobných vodních tocích, kde během dešťového odtoku z urbanizovaného povodí může průtok vzrůst o stovky procent (Obr. 3). Dopady jsou však i na městské toky jako takové – nárazové zaústění srážkového odtoku vede k jejich degradaci (eroze, nátrže, estetické znečištění) i k degradaci společenstev, která jsou na vodní tok vázána.

Negativní dopady změny vodního režimu v důsledku urbanizace

Obr. 2. Negativní dopady změny vodního režimu v důsledku urbanizace

Náhlé zvýšení průtoku v městském toku při dešťové události v důsledku zaústění městské kanalizace

Obr. 3. Náhlé zvýšení průtoku v městském toku při dešťové události v důsledku zaústění městské kanalizace

 

Výše popsané důsledky urbanizace jsou závažné, navíc se však stupňují v čase v závislosti na dvou faktorech.

Prvním je tempo urbanizace, které se v posledních dvou dekádách zvyšuje. Český statistický úřad ve svém šetření (ČSÚ, 2016) zjistil, že mezi lety 2000 – 2016 ubylo zhruba 148 tisíc hektarů zemědělské půdy, což odpovídá průměrnému dennímu úbytku 25 ha. Odhaduje se, že urbanizace se na tomto úbytku může podílet až 40% (Zemědělec, 2009).

Druhým faktorem je probíhající klimatická změna, která ovlivňuje (mimo jiné) rozložení srážkové aktivity během roku. Na jedné straně se prodlužují období bez srážek (spojené s teplotními extrémy) a na straně druhé pozorujeme vyšší intenzity a úhrny přívalových dešťů (s důsledkem většího rizika záplav a souvisejících škod).

Do budoucna tak nemůžeme očekávat samovolné zlepšení situace a je potřeba aktivně jednat. Základním krokem se přizpůsobit novou i stávající zástavbu tak, aby dešťovou vodu z běžných srážek dokázala zadržet ve městě a využít její benefity ve spojení se zelení. V případě přívalových srážek pak musí být městská infrastruktura schopna dešťový odtok bezpečně převést mimo město. Jak to provést, o tom bude řeč v dalších příspěvcích.

 

Zdroje:
OSN, 2018. 2018 Revision of World Urbanization Prospects (https://population.un.org/wup/)
ČSÚ, 2016. Strukturální šetření v zemědělství - analytické vyhodnocení – 2016 (https://www.czso.cz/csu/czso/strukturalni-setreni-v-zemedelstvi-analyticke-vyhodnoceni-2016)
Fialová, Z., 2009. Zemědělská půda v České republice rychle ubývá. Zemědělec 48/2009, s. 4.