Původní motivací ke změně bylo snížení rizika záplav kvůli překročení kapacity stokových sítí díky rostoucí urbanizaci, postupně se však přidávaly další cíle (Obr. 1), tím posledním z nich je zvýšení odolnosti měst vůči klimatické změně.
Obr. 1 - Postupné rozšiřování cílů hospodaření s dešťovou vodou ve městech (Fletcher at al., 2015)
Ve světě se tento nový způsob nazývá různými způsoby, např. WSUD (Water Sensitive Urban Design) v Austrálii, SuDS (Sustainable Drainage Systems) ve Velké Británii, BMP (Best Management Practice ve Spojených státech či LID (Low Impact Development) na Novém Zélandu. V České republice se pak před již téměř dvaceti lety začal používat název hospodaření s dešťovou vodu, ve zkratce HDV.
Základním principem HDV je v maximální možné míře zachovat či napodobit přirozené odtokové charakteristiky lokality před její urbanizací. Základem HDV je tzv. decentralizovaný způsob odvodnění, jehož podstatou je zabývat se dešťovým odtokem přímo v místě jeho vzniku, tj. na pozemku stavby.
V nejužším slova smyslu jsou opatření a zařízení HDV taková, která přírodě blízkým způsobem podporují výpar, vsakování a pomalý odtok dešťové vody do lokálního koloběhu vody. V širším slova smyslu sem patří i zařízení, která alespoň určitým způsobem přispívají k zachování přirozeného lokálního koloběhu vody a k ochraně vodních toků, např. akumulací a užíváním dešťové vody pro provoz budov nebo zadržením vody a jejím regulovaným vypouštěním do povrchových vod či stokové sítě.
HDV tedy přináší větší spektrum možností, kam dešťovou vodu odvést. Oproti dřívějšímu stavu, kdy byla dešťová voda výhradně odváděna prostřednictvím stokové sítě, HDV nabízí více typů příjemců dešťových vod (ovzduší, vlastní stavba, půdní a horninové prostředí, povrchové vody¹ , jednotná kanalizace ² a navíc jim přiřazuje různé priority.
Povinnost řešit odtok srážkové vody³ pomocí principů HDV u nás od roku 2010 stanovuje zákon nejenom pro nové stavby, ale také v případě změn staveb a změn jejich využití (§5 vodního zákona). Ve Vyhlášce č. 501/2006 Sb. ke stavebnímu zákonu pak jsou pak stavebníkovi uloženy priority následovně:
Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno…
c) vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno
1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování,
2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo
3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace.